21) Mezinárodní vztahy a organizace

Úvod > 21) Mezinárodní vztahy a organizace

- mezinárodní vztahy = akademická disciplína hledající bezpečnější a efektivnější prostředky pro organizaci vztahů mezi lidmi, společnostmi, vládami a ekonomikami

- subjektem MV – suverénní státy

- integrace = proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy

- « na konci 19. stol., 1.sv.v. , Společnost národů – selhala jako garant zachování světového míru, po 2.sv.v. nová teorie mezinárodní politiky:

IDEALISMUS	REALISMUS
rozum a kooperace	síla
hegemonie	mocenská rovnováha, anarchie
válka za konec všech válek	zájmová válka
univerzální hodnoty	teritoriální suverenita

Mezinárodní prostředí

- mezinárodní organizace:

vládní (MVO) – spjaté se státem

nevládní (MNO) – z iniciativy občanů, anglicky non-government organisation

- NGOismus – směr prosazující větší vliv MNO na domácí i mezinárodní politiku (Greenpeace)

- nadnárodní společnost = obrovský ekonomický aktér, který není spjat jen s jedním státem (microsoft, automobilky)

- klasifikace MVO:

	*funkčně obecné*	*funkčně specifické*
*teritoriálně otevřené*	OSN	UNESCO
*teritoriálně uzavřené*	EU	NATO

Diplomatické nástroje

- vzájemné uznání mezi státy: de facto X de iure (Evropské státy zprvu neuznávaly de iure SSSR kvůli komunistické ideologii, uznaly ovšem de facto jeho velikost a sílu a obchodovaly s ním.)

- navázání diplomatických styků: deklarace (nezávazná) X smlouva (závazná, za porušení hrozí sankce)

- vytváření smlouvy:

1) vyjednávání zplnomocněných odborníků + parafa (předběžný zkrácený podpis smlouvy)

2) provizorní přijetí zástupců stran ← podepíší smlouvu

3) ratifikace = definitivní schválení smlouvy parlamentem nebo prezidentem

4) nabytí platnosti

Diplomatické hodnosti:

- vyslanec, velvyslanec = zplnomocněný zástupce státu v jiném státu; mají podobné pravomoci, ale velvyslanectví existuje mezi státy, které k sobě cítí zvláštní citové pouto

- charge d´affaires – stejné pravomoci jako vyslanec X v zemích, kde neexistuje vyslanectví; domácí země nemá iniciativu řešit problém

- atašé – odborný zástupce vyslance, specifikovaný na jeden obor (obchodní, kulturní atašé)

- konzul – péče o lidi na území cizího státu (styk s tamními úřady) X nemůže vyjednávat

- nuncius, doyen – služebně nejstarší

Mezinárodní ekonomická spolupráce

- dělba práce – žádná země není ekonomicky soběstačná, je závislá na svých územních podmínkách → každý vyrobí to, na co má možnosti, zbytek doveze

- absolutní výhody – jedna země bude u druhé nakupovat pouze tehdy, pokud výrobek sama nedokáže vyprodukovat levněji

- komparativní výhody – jedna země je v absolutní nevýhodě ve dvou různých komoditách, naváže mezinárodní obchod s vyspělejší zemí a věnuje se pouze té komoditě, k jejíž produkci má lepší podmínky (USA má lepší podmínky pro výrobu elektroniky a i pro pěstování banánů, Brazílie v obou komoditách zaostává; tyto země spolu uzavřou mezinárodní obchod, USA se bude věnovat pouze elektronice, Brazílie pouze banánům → USA se může věnovat pouze elektronice, čas a úsilí, které by věnovala pěstování banánů, zcela investuje do výroby elektroniky, banány si doveze; výhodné i opačně pro Brazílii)

- mezinárodně-obchodní politika:

otevřená

protekcionistická – chrání domácí zboží pomocí dovozních cel a vysokých daní; kvóty = kvantitativní omezení dovozu

- WTO – Světová obchodní organizace – liberalizace zahr. obchodu, snižování obchodních překážek

- MMF – Mezinárodní měnový fond – centrální banka všech národních bank, pomáhá řešit zadluženost zemí (vyšle do zadlužených zemí svou misi, nabídne překlenovací úvěr za určitých podmínek)

Globalizace

= proces rostoucí vzájemné provázanosti mezi lidmi této planety, resp. propojenost světové ekonomiky

důsledky globalizace:

- celosvětové uvolnění obchodu a pohybu osob i kapitálu

- částečná ztráta suverenity jednotlivých států na úkor posílení vlivu nadnárodních uskupení

- změna dělby práce – vyspělé země poskytnou kapitál a řízení, rozvojové země jsou zdrojem levné pracovní síly

- časoprostorová komprese – svět se jakoby zmenšuje a zrychluje

- rostoucí význam světových finančních trhů

- pro ČR: příliv zahr. kapitálu, stabilní měna, možnost exportu

Evropská unie

- regionální uskupení sdružující evropské státy, jehož cílem je politická a hospodářská integrace členských zemí

- uzavřená, obecná MVO

- vznik 1993

- 27 členů

Původní cíle

- hospodářská spolupráce (uhlí, ocel)

- jaderná energetika

Současné cíle

- hospodářská unie - volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu; růst hospodářství, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti

- měnová unie - jednotná měna (euro), Evropská centrální banka

- politická unie - částečné postoupení suverenity členských států společným evropským orgánům, jednotná zahraniční politika, občanská práva pro občany členských zemí (občanství Unie)

Tři základní pilíře EU

Podstatné momenty vývoje

1952 Evropské společenství uhlí a oceli (F, SRN, IT, B, LUX, ND)

1957 Evropské společenství pro atomovou energii

1957 Evropské hospodářské společenství

1967 Evropská společenství - spojení předchozích tří společenství na summitu v Haagu

1985 Schengenská dohoda (F, SRN, B, LUX, ND) - společná vízová politika vůči třetím zemím, společná kontrola vnějších hranic EU, společné zásady přepravy a pohybu zboží

1993 Maastrichtská smlouva - cílem vytvoření měnové unie, hospodářská kritéria pro zavedení eura; vstup A, SWE, FIN

1999 Amsterodamská smlouva - základy evropského občanství, cílem společná zahraniční politika a sladění sociálních systémů členských zemí

2003 Smlouva z Nice - zreformování vrcholných orgánů EU

2004 vstup České republiky do EU

2009 Lisabonská smlouva - navazuje na předchozí neúspěšný projekt Evropské ústavy; reforma stávajících institucí (posílení pravomocí EP), nové podmínky hlasování o zákonech, ruší právo veta

Orgány EU

Evropská rada

- hlavní rozhodovací orgán, schvaluje všechny legislativní akty

- tvoří ji prezidenti a premiérové členských států a předseda Evropské komise

- schází se 2x ročně

- 1. stálý předseda Evropské rady (na 2,5 roku) – Herman Van Rompuy (Belgie)

Rada EU (Brusel)

- složená z ministrů domácích vlád (vždy ministr rezortu, jehož se dané téma týká)

- orgán kombinující nadnárodní a mezivládní přístup

- předsednictví koluje po 6 měsících

- rozhoduje o otázkách integrace

- ztrácí moc → komitologie ve prospěch EK, rozpočet a dodatky ve prospěch EP

Evropská komise (Brusel)

- nejvyšší výkonný orgán EU

- „vláda EU“ - nemá mandát, každá země 1 komisaře, úředníci navrhující zákony EP

- ctí nadnárodní zájmy

Evropský parlament (Štrasburk, výbory v Bruselu)

- nejvyšší zákonodárný orgán EU, jediný demokraticky volený orgán

- 785 poslanců / 5 let

- křesla rozdělena na základě kompromisu mezi principem svrchované rovnosti a principem proporcionality ← počet obyvatel

- fce legislativní (schvaluje zákony navržené EK), rozpočtová, kontrolní (právo kontrolovat EK)

- politické spektrum rozděleno do frakcí; není opozice

- usnáší se prostou nebo kvalifikovanou většinou (55% hlasů, 62 % obyv.EU)

Evropský soudní dvůr (Lucemburk)

- nejvyšší soudní orgán EU

- 27 soudců jmenovaných na 6 let

- dohlíží na jednotnost výkladu evropského práva

- spory mezi státy, institucemi, podniky i soukromými osobami

fialově – EU i NATO

bíle s oranžovým ohraničením – pouze NATO

bíle s modrým ohraničením – pouze EU

šedě – ani jedna organizace