01 Vznik a vývoj psychologie
Definice psychologie
= společenská věda o duševní stránce člověka (psýché = duše, logos = věda)
Předmět psychologie
- psychika člověka
- lidské chování v urč. situacích
- mezilidské vztahy
- interakce, komunikace
- socializace
- psychika nemocných lidí
Vznik psychologie
- dříve součást filozofie (« 6.stol.př.Kr., antické Řecko)
- 1879 Wilhelm Wundt založil v Lipsku první laboratoř → snaha přiblížit se přírodním vědám
(vědecké → ověřitelné → opakovatelné)
vědecká introspekce = zkoumání nitra osobnosti; umělé navození pocitů radosti, hněvu; následné změření tepu, tlaku
vjemové prahy – jaké intenzity musí dosáhnout podnět, abychom jej začali vnímat?
Psychologické disciplíny
1) vědecké
- obecná Ψ – poznávací procesy (vnímání, myšlení, paměť), city, zaměřenost osobnosti
- vývojová Ψ – psychický vývoj + činitele jej ovlivňující
- sociální Ψ – mechanismy začleňování lidí do mezilidských vztahů, socializace, interakce, komunikace
- patopsychologie – choroby, nemoci, potíže; klasifikace psych.poruch + léčebné metody
2) aplikované
- pedagogická Ψ – účinné vyučování, strategie poznávání žáka
- klinická Ψ – v nemocnici (po úrazech, při nemocech), duševní hygiena
- Ψ práce – přijímání zaměstnanců, motivace, pomoc nezaměstnaným
- Ψ reklamy – využívá lidských slabostí, demagogie, byznys
- Ψ sportu – týmový psycholog
- forenzní Ψ (soudní) – zločinnost, psychika pachatelů trestných činů
Základní psychologické směry
Psychoanalýza
- hlubinná Ψ
- Sigmund Freud – Rakušan, rodák z moravského Příboru; naše myšlenky ovlivňuje hlavně nevědomí
-
ID – vnitřní slupka; předvědomí (minulé zážitky, které si můžeme později vybavit) + nevědomí (fantazie, sny)
|
EGO |
ID |
EGO – já; vědomý obsah |
SUPEREGO – přijímaná pravidla společnosti, „nadjá“ |
- ID pudy: pud sebezáchovy + pud sexuální (libido) ← oba poté spojil v eros, proti němu postavil thanatos (zhoubný, sebezničujcí pud)
- tyto pudy se vytvářejí pomocí zážitků z dětství ← např. Oidipův komplex (vztah syna v raném věku se svou matkou; může přetrvat nastálo), Elektřin komplex (vztahy dcery v raném věku se svým otcem; časem vymizí)
Analytická psychologie
- Carl Gustav Jung
- skladba osobnosti:
kolektivní nevědomí lidstva = rodová zkušenost lidstva vyplývající z archetypů ← předobrazy; zkušenosti vycházející z událostí lidstva (např. všude je mateřství, božství)
ID
EGO
SUPEREGO
Individuální psychologie
- Alfred Adler – invalida, zabýval se pocitem méněcennosti, sourozeneckým pořadím
- společenská moc – tři složky: práce, láska, společenské vztahy
- jediná individuální touha = členit se do lidských společenství
Neopsychoanalýza
- Erik Fromm
- psychoanalýza bez libida, « 1.pol.20.stol.
- neuróza a konflikty nevznikají kvůli neuspokojení libida, ale kvůli neúspěchu v soutěživých podmínkách kapitalismu
- kniha „Mít, nebo být?“
Behaviorismus
- John B.Watson
- výchova je důležitá, vyzdvihuje získané vlastnosti, popírá ty vrozené
- I.P.Pavlov – učení podmiňováním (pokusy se psy)
- S-R schéma (stimul-reakce) = všechny projevy chování u člověka jsou reakcí na podněty (nejprve přijde podnět, ten vyvolá reakci) → chování člověka je učení se odpovědím na podněty
Neobehaviorismus
- Edward C. Tolman
- chování ovlivněno nikoliv pokusem a omylem X poznávacím zájmem ← kognitivní mapy
- pokusy s krysami – labyrint s jídlem, do něj vpuštěny 2 vyhladovělé krysy; ta, co tam už jednou byla a jídlo našla, jídlo rychle najde, avšak druhé to činí velké potíže → krysy si při první prohlídce labyrintu vytvořila kognitivní mapu
Interpersonální psychologie
- Karen Horneyová
- vztahy mezi lidmi, mezi rodiči a dětmi
- bazální (základní) úzkost – vzniká v útlém věku, např. když rodiče přehlížejí děti
- dobré vztahy mohou vázat jen ti, kteří měli v dětství pocit bezvýhradné lásky
Existenciální psychologie
- 20.stol. – kvůli válkám
- člověk není dán hotově a úplně X musí na sobě pracovat, starat se o sebe, protože jeho existence je nezajištěná, omezená konečností, smrtí ← způsobuje to časovost
- Viktor Frankl
3 dimenze člověka: fyziologická, psychologická, noologická (vůle ke smyslu)
logoterapie = „terapie smyslu života“, znovuhledání významu lidské činnosti (po ochrnutí, po rozvodu…)
paradoxní intence – pacient věří ve výlečení
Tvarová psychologie = gestaltismus
- něm. Gestalt (tvar, postava)
- Köhler, Wertheimer
- člověka nelze „rozkrájet“
- celek je víc než souhrn jeho částí
- zaměření na smyslové vnímání a klamy
Humanistická psychologie
- opozice vůči behaviorismu – člověk se neučí jen odpovídat na podněty, ale buduje vědomě svůj intelekt
- uznává člověka jako svébytnou bytost
- klade důraz na seberealizaci (uplatnění všech svých rozvojových možností)
- Maslow (hierarchie potřeb), Rogers
Kognitivní psychologie
- poznávací procesy – vnímání, myšlení, paměť
- Jean Piaget
Holismus
- řec. holos (celý)
- Kurt Goldstein – neurolog – práce s vojáky s poškozením mozku
- psychosomatická jednota = jednota duše a těla
- nerozštěpuje člověka ← je ho nutné brát v jeho sociálním prostředí
- zdraví – 3 složky, navzájem propojené: stav tělesný, duševní, sociální