07 Potřeby, motivace, psychické poruchy

Potřeby

-          potřeba = stav nedostatku ← musíme jej uspokojit

    primární (biologické) – potřeba dýchání, potravy, spánku, sexu (i u zvířat)

    vyšší – pouze u člověka

 

1)       poznávací – touha po informacích, zajímavostech

2)       sociální – potřeba obliby, statusu (zaujímat postavení), prestiže, afiliace (patřit do skupiny), kompetice (soutěžit s druhými), dominance nebo submise (nadřazenost nebo podřízenost), kooperace (spolupráce s lidmi), imitace a identifikace (mít vzor, který lze napodobovat)

3)       potřeby aktivity – motorické odreagování po delší nehybnosti → činnost pracovní, herní, sportovní

4)       výkonové – úsilí něco dokončit, zvládnout lépe než předtím; vytyčování aspirací (cílů, na které si troufáme)

5)       existenciální – potřeby smyslu života („Proč žít dál?“)

 

-          hierarchie potřeb – Abraham Maslow – pomyslná „pyramida“ potřeb, dokud neuspokojím potřebu nižší, nemůžu uspokojit potřebu vyšší

    metapotřeby – seberealizace (sebeuskutečnění, uplatnění veškerých svých rozvojových možností), sebeaktualizace, estetické potřeby (umění)

    potřeba poznávání

    potřeba seberozvoje

    potřeba sebeúcty

    potřeba lásky

    potřeba bezpečí

    potřeby primární – potrava, spánek, sex

Motivace

-          motivy = pohnutky k jednání; psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb (Proč něco dělám? Co mě k tomu žene?)

    motivace vnitřní – něco děláme, protože nás to baví

    motivace vnější – děláme to kvůli rodičům, penězům… (vnější motivy = incentivy)

-          motivy (co nás žene k urč. chování): pud, zájem, ambice, cíl, ideál, zvyk

Zájmy

-          zájem = uvědomělé, dlouhodobé zaměření jedince na urč. oblast

-          zájmy sjednocují řadu oblastí osobnosti:

    poznávací zaměřenost – chci o dané oblasti něco vědět (sleduji sportovní zprávy)

    sociální zaměřenost – výběrově se začleňuji do mezilidských vztahů (vstoupím do hokejového týmu)

    prakticko-prováděcí zaměřenost – záliba vyžaduje aparaturu, studium, poradu s odborníky (koupím si hokejovou výstroj)

    hodnotová zaměřenost – vyzdvihuji určité cíle, kterým dávám přednost, odpírám si hmotné a časové prožitky (před televizním seriálem dám přednost hokejovému tréninku, stojí mě to spoustu času i peněz)

    životně-stylová zaměřenost – organizace času, volba studia a povolání (půjdu studovat sportovní management)

Poruchy zaměřenosti

-          nedosáhnu určitého cíle → deprivace (strádání, dlouhodobá) X frustrace (zmaření cíle, krátkodobá)

Deprivace

=             strádání; dlouhodobá

1)       citová – chybí pocit bezvýhradné lásky; nejhorší typ deprivace

2)       senzomotorická – chybějí podněty, které by rozvíjely smysly; monotónní prostředí – vězeňská cela, šedivý pokoj

3)       činnostní – chybějí podněty motivující k činnostem (hračky)

 

-          vznik deprivace – v raném věku; chybí pocit bezvýhradné lásky (děti mimo rodinu v nějakém ústavu, léčebně, nebo se o ně rodiče nestarají)

-          rodina ve vztahu k dítěti:

    eufunkční – dobrá rodina, vřelé vztahy, rovnoprávnost

    problémová – rodiče před rozvodem, promiskuitní, nepracují, závislí na alkoholu

    dysfunkční – těžce problémová, potřeba psychiatra

    afunkční – sociálně nikdy nevznikla, existují pouze biologické vztahy

-          deprivační syndrom:

    aktivní – dítě chce být středem pozornosti

    pasivní – zavržené, odstrkované, bez kamarádů, často nemocné

-          důsledek obou případů: náchylnost k chorobám (psychické choroby, závislosti, kriminalita)

-          diagnostika deprivace – Vančurová – analýza z dětské kresby

Frustrace

=             zmaření cíle; krátkodobá

-          překážky:

    vnitřní (tréma mi nedovolí sebejistý výstup před publikem)

    fyzické (malá postava mi nedovolí hrát basketbal)

    sociální (nízké příjmy rodičů mi nedovolí studovat na kvalitní VŠ)

 

-          reakce na frustraci:

    útěk do fantazie – snění, nereálný svět výmyslů → přináší iluzorní útěchu a zapomnění

    agrese – vybíjení zlosti na slabším (náhradní objekt), nebo na sobě sama (autoagrese)

    regrese – jedinec se chová jak malé, bezmocné dítě → strhává pozornost

    apatie, rezignace – poddávání se ranám osudu

    projekce – promítání viny do ostatních

    porovnávání – uklidníme se, když zjistíme, že je frustrován i někdo jiný

    vytěsnění – skutečnosti spojené s frustrací nápadně často zapomínáme, přehlížíme

    somatizace – přenesení psychického napětí do tělesné oblasti → nemoc

 

Duševní hygiena

-          soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy

-          zásady:

    dostatečná doba spánku

    správná výživa

    dostatek pohybu

    správné hospodaření s časem

    aktivní odpočinek

Duševní poruchy

Neurózy

-          poruchy vyšší nervové činnosti

-          funkční nervové poruchy bez onemocnění mozku

-          poruchy jsou subjektivně pociťovány, přitom orgány jsou v pořádku

-          vznikají před 3. rokem života

-          příčiny:

    jednorázové otřesy (znásilnění, smrt blízkého člověka)

    dlouhodobé vlivy – náladová výchova (dítě je za stejnou věc jednou pokáráno, podruhé mu je vynadáno), nejednotná výchova (matka to dovolí, otec to zakáže), citově chladná výchova

 

-          neurastenie – střídání nadměrné přecitlivělosti s únavou a vyčerpáním

-          psychastenie – úzkostná neuróza spojená s nedůvěrou, nerozhodností a pochybami

-          hysterie – obrovská citová labilita, rychlé střídání nálad

-          hypochondrie – přehnané vnímání zdravotního stavu, jedinec na sobě neustále hledá nemoc

Psychózy

-          poruchy těžšího rázu; doprovázené halucinacemi, bludy

 

-          schizofrenie – rozštěpení osobnosti

-          paranoia – stiha, pocit pronásledovanosti

-          autismus – problém komunikovat, nadměrně rozvinutá systematická složka inteligence, omezená empatická složka inteligence

-          maniodepresivita – chorobné změny nálad

Poruchy inteligence

-          mentální retardace – zaostalost, vzniká v těhotenství nebo je daná dědičně

-          sociální mentální retardace – dítě se narodí zdravé, ale vlivem soc. prostředí zaostává

-          demence – získaná během života (po úrazu, v důsledku stáří)

Další psychické poruchy

-          lehká mozková dysfunkce – porucha fce orgánu (« např. při havárii, při porodu…)

    dyslexie – jedinec má problém naučit se číst

    dysgrafie – psát

    dyskalkulie – počítat

    dysortografie – pravopis

    dysfemie – plynule vylovovat (koktání)

    dyslalie – vyslovovat některé hlásky (rotacismus - ráčkování, sigmatismus - sykavky)

    hyperaktivita – neschopnost se soustředit