07 Potřeby, motivace, psychické poruchy
7) Potřeby, motivace, psychické poruchy
Potřeby
- potřeba = stav nedostatku ← musíme jej uspokojit
primární (biologické) – potřeba dýchání, potravy, spánku, sexu (i u zvířat)
vyšší – pouze u člověka
1) poznávací – touha po informacích, zajímavostech
2) sociální – potřeba obliby, statusu (zaujímat postavení), prestiže, afiliace (patřit do skupiny), kompetice (soutěžit s druhými), dominance nebo submise (nadřazenost nebo podřízenost), kooperace (spolupráce s lidmi), imitace a identifikace (mít vzor, který lze napodobovat)
3) potřeby aktivity – motorické odreagování po delší nehybnosti → činnost pracovní, herní, sportovní
4) výkonové – úsilí něco dokončit, zvládnout lépe než předtím; vytyčování aspirací (cílů, na které si troufáme)
5) existenciální – potřeby smyslu života („Proč žít dál?“)
- hierarchie potřeb – Abraham Maslow – pomyslná „pyramida“ potřeb, dokud neuspokojím potřebu nižší, nemůžu uspokojit potřebu vyšší
metapotřeby – seberealizace (sebeuskutečnění, uplatnění veškerých svých rozvojových možností), sebeaktualizace, estetické potřeby (umění)
potřeba poznávání
potřeba seberozvoje
potřeba sebeúcty
potřeba lásky
potřeba bezpečí
potřeby primární – potrava, spánek, sex
Motivace
- motivy = pohnutky k jednání; psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb (Proč něco dělám? Co mě k tomu žene?)
motivace vnitřní – něco děláme, protože nás to baví
motivace vnější – děláme to kvůli rodičům, penězům… (vnější motivy = incentivy)
- motivy (co nás žene k urč. chování): pud, zájem, ambice, cíl, ideál, zvyk
Zájmy
- zájem = uvědomělé, dlouhodobé zaměření jedince na urč. oblast
- zájmy sjednocují řadu oblastí osobnosti:
poznávací zaměřenost – chci o dané oblasti něco vědět (sleduji sportovní zprávy)
sociální zaměřenost – výběrově se začleňuji do mezilidských vztahů (vstoupím do hokejového týmu)
prakticko-prováděcí zaměřenost – záliba vyžaduje aparaturu, studium, poradu s odborníky (koupím si hokejovou výstroj)
hodnotová zaměřenost – vyzdvihuji určité cíle, kterým dávám přednost, odpírám si hmotné a časové prožitky (před televizním seriálem dám přednost hokejovému tréninku, stojí mě to spoustu času i peněz)
životně-stylová zaměřenost – organizace času, volba studia a povolání (půjdu studovat sportovní management)
Poruchy zaměřenosti
- nedosáhnu určitého cíle → deprivace (strádání, dlouhodobá) X frustrace (zmaření cíle, krátkodobá)
Deprivace
= strádání; dlouhodobá
1) citová – chybí pocit bezvýhradné lásky; nejhorší typ deprivace
2) senzomotorická – chybějí podněty, které by rozvíjely smysly; monotónní prostředí – vězeňská cela, šedivý pokoj
3) činnostní – chybějí podněty motivující k činnostem (hračky)
- vznik deprivace – v raném věku; chybí pocit bezvýhradné lásky (děti mimo rodinu v nějakém ústavu, léčebně, nebo se o ně rodiče nestarají)
- rodina ve vztahu k dítěti:
eufunkční – dobrá rodina, vřelé vztahy, rovnoprávnost
problémová – rodiče před rozvodem, promiskuitní, nepracují, závislí na alkoholu
dysfunkční – těžce problémová, potřeba psychiatra
afunkční – sociálně nikdy nevznikla, existují pouze biologické vztahy
- deprivační syndrom:
aktivní – dítě chce být středem pozornosti
pasivní – zavržené, odstrkované, bez kamarádů, často nemocné
- důsledek obou případů: náchylnost k chorobám (psychické choroby, závislosti, kriminalita)
- diagnostika deprivace – Vančurová – analýza z dětské kresby
Frustrace
= zmaření cíle; krátkodobá
- překážky:
vnitřní (tréma mi nedovolí sebejistý výstup před publikem)
fyzické (malá postava mi nedovolí hrát basketbal)
sociální (nízké příjmy rodičů mi nedovolí studovat na kvalitní VŠ)
- reakce na frustraci:
útěk do fantazie – snění, nereálný svět výmyslů → přináší iluzorní útěchu a zapomnění
agrese – vybíjení zlosti na slabším (náhradní objekt), nebo na sobě sama (autoagrese)
regrese – jedinec se chová jak malé, bezmocné dítě → strhává pozornost
apatie, rezignace – poddávání se ranám osudu
projekce – promítání viny do ostatních
porovnávání – uklidníme se, když zjistíme, že je frustrován i někdo jiný
vytěsnění – skutečnosti spojené s frustrací nápadně často zapomínáme, přehlížíme
somatizace – přenesení psychického napětí do tělesné oblasti → nemoc
Duševní hygiena
- soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy
- zásady:
dostatečná doba spánku
správná výživa
dostatek pohybu
správné hospodaření s časem
aktivní odpočinek
Duševní poruchy
Neurózy
- poruchy vyšší nervové činnosti
- funkční nervové poruchy bez onemocnění mozku
- poruchy jsou subjektivně pociťovány, přitom orgány jsou v pořádku
- vznikají před 3. rokem života
- příčiny:
jednorázové otřesy (znásilnění, smrt blízkého člověka)
dlouhodobé vlivy – náladová výchova (dítě je za stejnou věc jednou pokáráno, podruhé mu je vynadáno), nejednotná výchova (matka to dovolí, otec to zakáže), citově chladná výchova
- neurastenie – střídání nadměrné přecitlivělosti s únavou a vyčerpáním
- psychastenie – úzkostná neuróza spojená s nedůvěrou, nerozhodností a pochybami
- hysterie – obrovská citová labilita, rychlé střídání nálad
- hypochondrie – přehnané vnímání zdravotního stavu, jedinec na sobě neustále hledá nemoc
Psychózy
- poruchy těžšího rázu; doprovázené halucinacemi, bludy
- schizofrenie – rozštěpení osobnosti
- paranoia – stiha, pocit pronásledovanosti
- autismus – problém komunikovat, nadměrně rozvinutá systematická složka inteligence, omezená empatická složka inteligence
- maniodepresivita – chorobné změny nálad
Poruchy inteligence
- mentální retardace – zaostalost, vzniká v těhotenství nebo je daná dědičně
- sociální mentální retardace – dítě se narodí zdravé, ale vlivem soc. prostředí zaostává
- demence – získaná během života (po úrazu, v důsledku stáří)
Další psychické poruchy
- lehká mozková dysfunkce – porucha fce orgánu (« např. při havárii, při porodu…)
dyslexie – jedinec má problém naučit se číst
dysgrafie – psát
dyskalkulie – počítat
dysortografie – pravopis
dysfemie – plynule vylovovat (koktání)
dyslalie – vyslovovat některé hlásky (rotacismus - ráčkování, sigmatismus - sykavky)
hyperaktivita – neschopnost se soustředit