14 Hospodářská politika státu

= soustava pravidel a opatření, jimiž stát usměrňuje vývoj ekonomiky

1)    makroekonomická politika

-          fiskální (rozpočtová) – příjmy a výdaje státního rozpočtu

-          monetární (peněžní a úvěrová) – centrální banka ← diskontní sazba, regulace množství peněz

-          důchodová – stabilizace cenové hladiny

-          zahraničně-obchodní

    protekcionistická – chrání domácí trh (daně, dovozní cla)

    liberální – volný trh bez překážek

2)    mikroekonomická politika

-          v jednotlivých oblastech – industriální politika, zemědělská pol.

Státní rozpočet

-          vyjadřuje tvorbu, rozdělování a užití finančních prostředků státu na určité období

-          nástroj regulace ekon. a soc. vývoje

-          fiskální politika

    příjmy – daně, dotace, cla, mýta, privatizace

    výdaje - transferové platby (nenávratné – starobní důchod, soc. dávky, dávky v nezaměstnanosti), nákupy statků a služeb (soc. zabezpečení, školství, zdravotnictví…)

 

    vyrovnaný

    přebytkový (převažují příjmy)

    schodkový (převažují výdaje) → deficit státního rozpočtu; dlouhodobý → státní dluh

Daňová soustava

-          daň = povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od FO i PO na základě zákona

1)     nepřímé daně

-          zahrnuty v ceně statků a služeb

-          poplatník = spotřebitel

-          plátce = výrobce nebo prodejce

 

-          daň z přidané hodnoty (DPH) – zdanění části hodnoty statku nebo služby, kterou k výrobku daný podnikatelský subjekt přidal (např. výrobce televizí prodá velkoobchodníkovi televizi za 20 000 Kč, ten ji prodá maloobchodníkovi za 25 000 Kč → velkoobchodník daní pouze částku 5 000 Kč

    základní – 20%, většina zboží + některé služby

    snížená – 10%, většina služeb + některé zboží (potraviny, knihy…)

-          spotřební daně – stát jimi reguluje spotřebu; pohonné hmoty a maziva, alkoholické nápoje, tabákové výrobky


 

2)     přímé daně

-          placené přímo FO nebo PO ← poplatník i plátce

 

-          daň z příjmu fyzických (15%) a právnických osob (19%)

    příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků

    příjmy z podnikání

    příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy)

    příjmy z pronájmu bytových či nebytových prostor

    ostatní příjmy (z prodeje majetku)

-          silniční daň – platí vlastníci motorových vozidel určených k podnikání

-          dědická daň – dědici platí daň dle výše dědictví a vztahu k zůstaviteli

-          darovací daň – převod majetku mezi živými osobami

-          daň z nemovitosti – vlastníci pozemků a staveb

-          daň z převodu nemovitosti – platí prodávající, 3 % (z nominální ceny uvedené na kupní smlouvě, nebo z ceny určené znaleckým posudkem → vždy ta vyšší částka)

Cíle hospodářské politiky

-          ekonomický růst

-          zaměstnanost

-          stabilita cen

-          vnější rovnováha

Zaměstnanost

-          trh práce – určitá role státu – minimální mzda, mzdová regulace

-          práce = cílevědomá lidská činnost produkující statky nebo poskytující služby

-          mzda = odměna za vykonanou práci

    nominální – na výplatní pásce

    reálná – objem statků a služeb, které si zaměstnanec může koupit

Nezaměstnanost

1)       frikční – krátkodobá, spojená s plynulým přecházením lidí z jednoho zaměstnání do druhého (způsobena nedostatečnou mobilitou prac. sil)

2)       strukturální – mění se celá struktura národního hospodářství (zánik zbrojního průmyslu po r. 89)

3)       cyklická – vzniká v recesi, mizí v období konjunktury

4)       sezónní – vzniká v důsledku sezónní povahy některých profesí (stavebnictví, vlekaři)

Ukazatelé ekonomického růstu

1)       hrubý domácí produkt = celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za urč. období výrobními zdroji na území určitého státu (je jedno, jestli výrobní zdroje vlastní občané tohoto státu, nebo cizinci)

2)       hrubý národní produkt = objem vyrobených statků a služeb za určité období výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a firem určitého státu (je jedno, na jakém území)

-          např. hodnota produkce vyrobená německou firmou na českém území se počítá do HNP Německa a do HDP ČR


 

Tržní selhání

=             nedokonalost ve fungování trhu → potřeba státních zásahů do trhu

1)     veřejné statky a služby

-          k dispozici všem subjektům ve státě – policie, soudy, zdravotnictví, armáda (nemůžou být v rukou soukromníků); spotřebou se nezmenšují

2)     externality

-          vedlejší přínosy trhu (trh je nedokáže zhodnotit, vyjádřit cenově)

-          negativní externalita – např. ekologické škody způsobené výrobou a užíváním automobilů (trh promítne do ceny aut náklady spojené s dopravou materiálu, pracovní silou, technologickými postupy X nevyčíslí ekologické škody způsobené těžbou ropy a emisí škodlivých látek

-          pozitivní externalita – např. včelaři (trh zhodnotí cenu medu vyrobeného za pomocí včel, kromě toho také včely opylují květy ← tento vedlejší přínos se nedá vyčíslit cenově

3)     nedostatečná konkurence

-          na trhu existuje v určité oblasti monopol ← poskytuje méně statků při vyšších cenách → stát>

a)       odkoupí podnik do veřejného vlastnictví

b)       podpoří vznik konkurenční firmy

c)       reguluje ceny statků a služeb

-          ÚOHS – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (tzv. antimonopolní úřad)