11 Společnost a její útvary, sociální skupiny a útvary
erving goffman
- psycholog 20. stol.
- sociální život je divadelní scéna, na které vystupujeme s různými rolemi a na které se obzvlášť líčíme
- sociální status = hodnota postavení v určitém sociálním útvaru (otec)
- sociální role = očekávaný vzorec chování pro určitý status (zodpovědný, starostlivý, vzor pro děti)
Sociální status
- získaný - vzdělání, zaměstnání
- připsaný (askriptivní)
vrozený – věk, pohlaví, soc. původ
vnucený – vězeň, nezaměstnaný
Sociální role
- rolová dispozice – osobní předpoklady pro zvládnutí role
- ambiguita role = dvojznačnost role, společnost sama neví, co od nositele role vlastně chce (politik má být zodpovědným hospodářem, šetřit X má vycházet vstříc lidu, být oblíbený)
- ambivalence – protichůdná očekávání od nositele role (od zaměstnance se vyžaduje kreativita a zároveň loajalita k nadřízenému)
- rolové přetížení – nezvladatelnost rolí (matka malých dětí)
- rolový tlak – nositel role musí čelit silným očekáváním (lékař by měl pomoci co nejvíce lidem X pojišťovna mu dává limit, kolik léků smí předepsat a jaké zákroky mu proplatí)
- křížení rolí – přenesení vzorce chování z jedné role na druhou (voják z povolání vychovává své děti vojenským stylem)
- konflikt rolí – člověk nemůže splnit očekávání více rolí zároveň (otec má být doma s dětmi X má materiálně zajistit rodinu)
Sociální mobilita
= přesun z jedné společenské vrstvy do jiné
- vertikální – přesun z nižší spol. vrstvy do vyšší a naopak (povýšení v práci)
- horizontální – územní přemisťování (přestěhování)
- intergenerační – přesun mezi generacemi (děti získají lepší postavení než jejich rodiče)
- intragenerační – přesun v rámci jedné generace (člověk se ožení, přestěhuje, povýší ho v práci)
- příčiny sociální mobility:
1) společnost se vyvíjí – mění se dělba práce, každá doba potřebuje jiná povolání (dnes příležitost pro elektrokomunikační technologie X hrozba pro pošťáky)
2) originalita jednotlivce – každý je jinak schopný, nadaný, vzdělaný
Stratifikační systémy
1) otrokářský systém
- extrémní forma legalizované nerovnosti
- svobodní X otroci
- jeden člověk mohl vlastnit druhého
2) kastovní systém
- pevný sociální systém (dědičnost, náboženství) → uzavřený (nelze přecházet z jedné kasty do druhé, včetně zákazu exogamního sňatku)
- hinduistická společnost – 4 kasty:
brahmáni (kněží)
kšátrijové (vládci a válečníci)
vaišjové (obch., řem., zem.)
šúdrové (bezzemci)
+ párijové (vyloučeni z kastovního systému pro svůj nízký původ)
3) stavovský systém
- tradiční středověká společnost (zemědělská)
- feudální podřízenost – poddaní robotovali na poli feudála a odváděli mu desátky; on jim nabídl vojenskou ochranu
- význam rodu → dědičnost
- stavy: šlechta, církev, třetí stav
4) třídní systém
- moderní průmyslová společnost
- volně prostupný – sociální mobilita
- podle Marxe – dvě třídy: buržoazie a proletariát – liší se ve vztahu k výrobním prostředkům
- podle Webera – tři vrstvy: vyšší (bankéři, průmyslníci, zaměstnavatelé), střední, nižší (manuálně pracující)
Sociální útvary, agregát, davy
Sociální útvary
= skupiny lidí, v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti
- globální – obyvatelé určitého kontinentu, země, města
populace – statistický pojem
veřejnost – žurnalistický pojem
- lokální
agregát = prostorově spojení jedinci, bez vzájemného vztahu (cestující v autobuse)
dav = skupina lidí, kteří se potkají na určitém místě za určitým podnětem (fanoušci na stadionu)
skupina – 3 a více lidí, vzájemné vztahy (formální X neformální), společný cíl a funkce
Teorie davového chování
- Gustav Le Bon – agresivita, ztráta racionality, pudy, snadná manipulovatelnost, anonymita, ztráta kreativity
Třídění davů
Le Bon:
1) homogenní – stejný znak (fronta školáků v jídelně)
2) heterogenní – různý věk, povolání, status (cestující v autobuse)
1) anonymní – dovolíme si víc
2) neanonymní – dobře se známe, za špatné chování bychom se sytděli
davis:
1) sociálně strukturované – legální, plánované, neohrožující společnost
a. plánovaný expresivní dav (stávka učitelů)
b. posluchači (přednáška)
2) náhodné
a. čumilové – diváci (u dopravní nehody)
b. panické – intenzita reakce převyšuje intenzitu podnětu (povodně, zemětřesení, bomba)
c. obtěžující – každý chce bezohledně dosáhnout svého cíle (cestující rvoucí se do autobusu)
3) nezákonné – neschválené demonstrace, nelegální je už příčina setkání (pochod Dělnické strany)
Sociální skupiny
- 3 a více lidí
- interakce, komunikace
- sociální vztahy – příbuzenské, pracovní, intimní, herní kolektiv
- společná činnost a společný cíl
- struktura:
formální (úkolová) – oficiální, určitá neosobní pravidla, např. kolektiv zaměstnanců
neformální (emocionální) – citová pouta, např. parta přátel
Skupinové normy a hodnoty
- norma = vzorec chování, který společnost vnímá jako správný
formální – zákony, školní řád
neformální – dané etiketou (jak se obléct v dané příležitosti…)
- autostereotyp = skupinové vědomí (naše parta je nejlepší)
- heterostereotyp = názor na cizí skupinu (Slávisti: Smrt Spartě!)
- skupinová ideologie – příslušnost k určité skupině, odsuzujeme ostatní
Klasifikace sociálních skupin
1) podle velikosti:
a. malé – do 30 lidí (rodina, sportovní tým, parta přátel)
b. velké – nad 30 lidí (obyvatelstvo města)
2) podle míry stability:
a. přechodné – měsíce až léta (školní třída, kroužek)
b. stálé (rodina, manželství)
3) podle způsobu vzniku:
a. formální (politické strany)
b. neformální (parta přátel)
4) podle povahy vazby:
a. primární – citová vazba (rodina)
b. sekundární – instrumentální vazba (pracovní kolektiv)
5) podle členství:
a. in groups – jsme jejich členy (školní třída)
b. out groups – nejsme jejich členy; referenční skupina (cítíme k ní kladný vztah), indiferentní skupina (cítíme k ní lhostejnost), hostilita (nenávistný vztah)
6) podle míry exkluzivity:
a. člensky otevřené (kroužky, sportovní tým)
b. člensky uzavřené (Židé, šlechtický stav)
7) podle charakteru členství:
a. dobrovolné (gymnázium, manželství)
b. nedobrovolné (pohlaví, rodina)