11 Společnost a její útvary, sociální skupiny a útvary

erving goffman

-          psycholog 20. stol.

-          sociální život je divadelní scéna, na které vystupujeme s různými rolemi a na které se obzvlášť líčíme

-          sociální status = hodnota postavení v určitém sociálním útvaru (otec)

-          sociální role = očekávaný vzorec chování pro určitý status (zodpovědný, starostlivý, vzor pro děti)

Sociální status

-          získaný - vzdělání, zaměstnání

-          připsaný (askriptivní)

    vrozený – věk, pohlaví, soc. původ

    vnucený – vězeň, nezaměstnaný

Sociální role

-          rolová dispozice – osobní předpoklady pro zvládnutí role

-          ambiguita role = dvojznačnost role, společnost sama neví, co od nositele role vlastně chce (politik má být zodpovědným hospodářem, šetřit X má vycházet vstříc lidu, být oblíbený)

-          ambivalence – protichůdná očekávání od nositele role (od zaměstnance se vyžaduje kreativita a zároveň loajalita k nadřízenému)

-          rolové přetížení – nezvladatelnost rolí (matka malých dětí)

-          rolový tlak – nositel role musí čelit silným očekáváním (lékař by měl pomoci co nejvíce lidem X pojišťovna mu dává limit, kolik léků smí předepsat a jaké zákroky mu proplatí)

-          křížení rolí – přenesení vzorce chování z jedné role na druhou (voják z povolání vychovává své děti vojenským stylem)

-          konflikt rolí – člověk nemůže splnit očekávání více rolí zároveň (otec má být doma s dětmi X má materiálně zajistit rodinu)

Sociální mobilita

=             přesun z jedné společenské vrstvy do jiné

-          vertikální – přesun z nižší spol. vrstvy do vyšší a naopak (povýšení v práci)

-          horizontální – územní přemisťování (přestěhování)

 

-          intergenerační – přesun mezi generacemi (děti získají lepší postavení než jejich rodiče)

-          intragenerační – přesun v rámci jedné generace (člověk se ožení, přestěhuje, povýší ho v práci)

 

-          příčiny sociální mobility:

1)       společnost se vyvíjí – mění se dělba práce, každá doba potřebuje jiná povolání (dnes příležitost pro elektrokomunikační technologie X hrozba pro pošťáky)

2)       originalita jednotlivce – každý je jinak schopný, nadaný, vzdělaný


 

Stratifikační systémy

1)     otrokářský systém

-          extrémní forma legalizované nerovnosti

-          svobodní X otroci

-          jeden člověk mohl vlastnit druhého

2)     kastovní systém

-          pevný sociální systém (dědičnost, náboženství) → uzavřený (nelze přecházet z jedné kasty do druhé, včetně zákazu exogamního sňatku)

-          hinduistická společnost – 4 kasty:

    brahmáni (kněží)

    kšátrijové (vládci a válečníci)

    vaišjové (obch., řem., zem.)

    šúdrové (bezzemci)

    + párijové (vyloučeni z kastovního systému pro svůj nízký původ)

3)     stavovský systém

-          tradiční středověká společnost (zemědělská)

-          feudální podřízenost – poddaní robotovali na poli feudála a odváděli mu desátky; on jim nabídl vojenskou ochranu

-          význam rodu → dědičnost

-          stavy: šlechta, církev, třetí stav

4)     třídní systém

-          moderní průmyslová společnost

-          volně prostupný – sociální mobilita

-          podle Marxe – dvě třídy: buržoazie a proletariát – liší se ve vztahu k výrobním prostředkům

-          podle Webera – tři vrstvy: vyšší (bankéři, průmyslníci, zaměstnavatelé), střední, nižší (manuálně pracující)

Sociální útvary, agregát, davy

Sociální útvary

=             skupiny lidí, v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti

-          globální – obyvatelé určitého kontinentu, země, města

    populace – statistický pojem

    veřejnost – žurnalistický pojem

-          lokální

    agregát = prostorově spojení jedinci, bez vzájemného vztahu (cestující v autobuse)

    dav = skupina lidí, kteří se potkají na určitém místě za určitým podnětem (fanoušci na stadionu)

    skupina – 3 a více lidí, vzájemné vztahy (formální X neformální), společný cíl a funkce

Teorie davového chování

-          Gustav Le Bon – agresivita, ztráta racionality, pudy, snadná manipulovatelnost, anonymita, ztráta kreativity


 

Třídění davů

Le Bon:

1)       homogenní – stejný znak (fronta školáků v jídelně)

2)       heterogenní – různý věk, povolání, status (cestující v autobuse)

 

1)       anonymní – dovolíme si víc

2)       neanonymní – dobře se známe, za špatné chování bychom se sytděli

davis:

1)       sociálně strukturované – legální, plánované, neohrožující společnost

a.        plánovaný expresivní dav (stávka učitelů)

b.       posluchači (přednáška)

2)       náhodné

a.        čumilové – diváci (u dopravní nehody)

b.       panické – intenzita reakce převyšuje intenzitu podnětu (povodně, zemětřesení, bomba)

c.        obtěžující – každý chce bezohledně dosáhnout svého cíle (cestující rvoucí se do autobusu)

3)       nezákonné – neschválené demonstrace, nelegální je už příčina setkání (pochod Dělnické strany)

Sociální skupiny

-          3 a více lidí

-          interakce, komunikace

-          sociální vztahy – příbuzenské, pracovní, intimní, herní kolektiv

-          společná činnost a společný cíl

-          struktura:

    formální (úkolová) – oficiální, určitá neosobní pravidla, např. kolektiv zaměstnanců

    neformální (emocionální) – citová pouta, např. parta přátel

Skupinové normy a hodnoty

-          norma = vzorec chování, který společnost vnímá jako správný

    formální – zákony, školní řád

    neformální – dané etiketou (jak se obléct v dané příležitosti…)

-          autostereotyp = skupinové vědomí (naše parta je nejlepší)

-          heterostereotyp = názor na cizí skupinu (Slávisti: Smrt Spartě!)

-          skupinová ideologie – příslušnost k určité skupině, odsuzujeme ostatní

Klasifikace sociálních skupin

1)       podle velikosti:

a.        malé – do 30 lidí (rodina, sportovní tým, parta přátel)

b.       velké – nad 30 lidí (obyvatelstvo města)

2)       podle míry stability:

a.        přechodné – měsíce až léta (školní třída, kroužek)

b.       stálé (rodina, manželství)

3)       podle způsobu vzniku:

a.        formální (politické strany)

b.       neformální (parta přátel)

4)       podle povahy vazby:

a.        primární – citová vazba (rodina)

b.       sekundární – instrumentální vazba (pracovní kolektiv)

 

5)       podle členství:

a.        in groups – jsme jejich členy (školní třída)

b.       out groups – nejsme jejich členy; referenční skupina (cítíme k ní kladný vztah), indiferentní skupina (cítíme k ní lhostejnost), hostilita (nenávistný vztah)

6)       podle míry exkluzivity:

a.        člensky otevřené (kroužky, sportovní tým)

b.       člensky uzavřené (Židé, šlechtický stav)

7)       podle charakteru členství:

a.        dobrovolné (gymnázium, manželství)

b.       nedobrovolné (pohlaví, rodina)