20) Politické doktríny a ideologie

-          ideologie = soubor myšlenek, idejí a názorů soustřeďující se na problematiku společnosti; přináší ucelený výklad člověka a společnosti; vznikají v době, kdy už nestačí náboženský výklad (liberalismus)

-          doktrína = nauka, učení; názory na konkrétní problémy (laissez-faire)

Funkce ideologií

1)       vysvětlovací – příčiny pol. událostí (jinak si vysvětlují finanční krizi socialisté, jinak liberálové)

2)       hodnotící – žebříčky hodnot, co je dobré a co ne (soukromé vlastnictví je pro liberály základem všeho, komunisti ho tvrdě kritizují)

3)       orientační – poskytují svým stoupencům vědomí identity (příslušník národa, třídy)

4)       programová – základní rysy pol. programu + cíle

Liberalismus

-          Anglie, 17. stol.

-          svoboda, individualismus, soukromé vlastnictví, omezená role státu, klíčová role trhu

-          negativní svoboda (svoboda od státu, od autority, od tradice) – člověk dostane svobodu, ale není orientován morálně, nedostává žádná vodítka

-          laissez-faire (nechte konat) – základní doktrína liberalismu, stát nemá zasahovat do tržního hospodářství → stát pouze ve funkci nočního hlídače – má chránit svobodu a majetek občanů, poskytnout výchozí podmínky pro účast v tržní soutěži

-          vyrovnávací spravedlnost, rovnost šancí

-          privatizace, nízké daně, podpora podnikatelů, odstraňování překážek volného obchodu, nižší sociální zabezpečení

-          kritika:

    Homo economicus – člověk je motivován ekonomicky → koupí lepší nabídku, chce co nejvíc vydělat

    egoismus, utilitarismus (prospěchářství), hédonismus (požitkářství)

-          proudy současného liberalismu:

    klasický (ekonomický) – pravicovější, negativní svoboda, rovnost šancí, omezená role státu; neoliberalismus

    moderní (sociální) – levicovější, pozitivní svoboda, rovnost výsledků, stát jako odstraňování společenských nerovností

 

-          John Locke – přirozené právo – všichni lidé mají rozum, přirozeně dodržují zákon → nekradou, nevraždí, neničí majetek druhých

-          Adam Smith – ekonomický liberalismus; Bohatství národů – popisuje volný trh

-          F. A. Hayek

Konzervatismus

-          Francie, 18. stol., VFBR, reakce na liberalismus ← poskytuje naprosto svobodu

-          zachování tradice, starého pořádku, obava z revoluce

-          model tradiční rodiny (proti potratům, pornografii, homosexuálům, rozvodům), obrana společenského řádu (proti kriminalitě, alkoholu, drogám), obrana vlastnického práva ← poskytuje jistotu a odráží úspěch rodiny

-          instituce a zákony musejí vznikat dlouhodobě (to, co je ověřené)

    kritika lib. – naprostá svoboda, odklon od tradice, konzum, utilitarismus, ekon. motivace

    společné s lib. – soukromé vlastnictví, privátní školy, soc. stratifikace

-          proudy dnešního konzervatismu:

    tradiční – Burke, Kirk; smíšená ekonomika, sociální jistoty

    libertariánský – Thatcherová, Reagan; tržní ekonomika, liberální ekonomika + konzervativní politika (stabilní pol. systém, právní řád, svoboda jednotlivce)

 

-          Edmund Burke – Úvahy o revoluci ve Francii – kritika porevolučních poměrů, negativně hodnotí ztrátu krále, církve, destrukce aristokracie; „Změna je žádoucí pouze v zájmu zachování toho starého.“

-          Joseph de Maistre – žádá obnovení starého pořádku

Křesťanská sociální nauka

-          konec 19. stol. – římskokatolická církev zasahuje do světského života, vyjadřuje se k problémům → encykliky = latinsky psané okružní obecné lísty

-          opírá se o Bibli, sv. Augustina, Tomáše Akvinského

-          základní ctnosti: víra, láska, naděje

-          1891 Rerum novarum – papež Lev XIII. – kritika liberalismu (odpoutání od řádu) i socialismu (třídní boj)

-          katolické učení - vyvážení role člověka v neosobních tržních vztazích, rovnováha mezi soc. odpovědností a svobodou, smíšené hospodářství, soukromé vlastnictví

Socialismus

-          sociálně spravedlivá společnost

-          demokratická cesta

-          kritika kapitalismu – trh rozděluje bohatství nespravedlivě; užitek nemají mít pouze vlastníci továren, ale i lidé v nich pracující

-          snaha o zmírnění soc. rozdílů – progresivní daň, státní regulace (cen, mezd, nájmů), zestátnění klíčových sektorů, smíšená ekonomika (John M. Keynes)

-          humanizace tržního řádu, sociální jistoty (minimální mzda, soc. dávky), nízká nezaměstnanost, vyšší daně

-          myšlenky socialismu a komunismu:

    antika – Platón – totalitní stát, který řídí vše

    středověk – stoicismus – naprostá rovnost (L. A. Seneca)

    renesance – utopický socialismus – T. More: Utopie, T. Campanella: Slunečný stát

    novověk – Robert Owen – stát Indiana v USA, vesnice New Harmony, snížení pracovní doby na 10,5 hod / týden, nemocenská, děti do 12 let nesmí pracovat, školky

    1875 Gotha (D) – rozdělení na socialisty a komunisty

Komunismus

-          společnost založená na naprosté rovnosti a kolektivním vlastnictvím

-          Karl Marx (1818 – 1883) – chudý novinář, Komunistický manifest (1848), Kapitál

-          Friedrich Engels – továrník

-          2. pol. 19. stol. – raná fáze kapitalismu – vykořisťování pracujících, těžká práce malých dětí v dolech, dlouhé pracovní směny, žádné sociální zajištění

-          kritika kapitalismu – zotročuje lidi, tvoří soc. rozdíly, odcizuje dělníka (nevidí za sebou výsledek své práce)

-          historický materialismus – pro společnost je výchozí stav její ekonomiky, od výrobních vztahů se odvíjí pol. forma státu

-          výrobní síly – zbraně k lovu, zapřáhnutá zvířata, motory, technologie → „Změní-li se výrobní síly, musí změnit výrobní vztahy.“

-          ne evoluce, ale proletářská revoluce – internacionální → „Proletáři všech zemí, spojte se!“

-          komunisté se musí zmocnit moci, odebrat buržoazii majetek a nastolit diktaturu proletariátu

-          demokratický centralismus – dělníci jsou neuvědomělí, bolševická strana jako jediná ví, co opravdu potřebují

Proudy komunismu po Marxově smrti

1)       Sovětský svaz

a.        Lenin – úkolem zničit opozici mimo stranu i v ní, nastolit vůdčí osobnost

b.       Stalin – proletariát je neuvědomělý, revoluce se má provádět jen v zaostalých zemích

2)       opozice uvnitř KS – Trockij – vítězství proletariátu začíná permanentní revoluce

3)       Frankfurtská škola – 1. pol. 20. stol., odborníci z oblasti společenských věd – filozofové, pedagogové, sociologové

4)       neomarxismus – 60. léta 20. stol., anarchisté, revoluci má provést intelektuální elita, ne dělníci

Fašismus a nacismus

-          fašismus (lat. fascio = sjednocení, svazek prutů), 1922 Itálie, Benito Mussolini

-          nacismus (nacionální socialismus), Německo, 1933-45, Adolf Hitler, + prvek rasové nesnášenlivosti

 

-          nacionalismus, rasismus, socialismus, organicismus (celek nadřazen jedinci)

-          antidemokratismus – nemají existovat pol. strany, ptž hájí zájmy jednotlivých skupin, nikdy ne zájmu společnosti jako celku

-          nadřazenost nad ostatními národy, agresivita

-          iracionální – působí na city (ne na rozum) → upozornění na vojenského nepřítele, Žida

-          Friedrich Nietzsche – vůdcovský princip; teorie elit: schopná elita X neschopná masa

Rasismus

-          nerovnost lidských plemen

-          sociální darwinismus – aplikace evoluční teorie na lidskou společnost → silnější druhy přežívají a slabší hynou ← jejich vyhlazením se urychlí společenský vývoj

-          legitimace společenské nerovnosti → utiskování a likvidace jednotlivých ras

-          formy diskriminace:

1)       právní – nerovnost před zákonem

2)       politická – nepřítomnost volebního práva

3)       ekonomická – nižší mzda za stejnou práci

4)       společenská – zesměšňování v médiích

5)       kulturní – nemožnost se vzdělávat ve svém jazyce

 

-          Joseph de Gobineau – francouzský filozof

    Rozprava o nerovnosti lidských ras – biologismus – různé rasy nemají nikdy stejné schopnosti, většina ras je neschopná přiblížit se vyšší civilizaci;

tři rasy: bílá (krásná, silná, inteligentní), žlutá, černá

-          Houston Chamberlain – německý filozof

    Základy 19. stol – učení o biologicky hodnotnějších rasách a o bastardizaci lidstva; jediní zachránci kultury – germánské národy; míšení árijské rasy vede k degeneraci lidstva → « německý nacismus

Anarchismus

-          19. století, Michail Bakunin

-          absolutní svoboda jedince

-          uspořádání společnosti je nespravedlivé → potřeba emancipovat dělníky

-          příbuzný s komunismem – chce zničit stát, právní řád a buržoazii

 

1)       anarchoindividualismus (anarchokapitalismus, libertariánství)

-          zachování soukromého vlastnictví, svoboda jedince

-          stát jako noční hlídač – střeží zákon

2)       anarchokomunismus – rozložit stát, zřídit komuny – dobrovolná společnost, společné zaopatření, všechno je všech

3)       mutualismus – Proudhon (F) – kombinace obou směrů – soukromé vlastnictví + rovná směna (stanovení max. prodejních cen → není možní vydělat ani prodělat)

Feminismus

-          dosažení soc., pol. a ekon. rovnosti žen s muži

-          původně sufražetky (suffrage = volební právo)

-          1792 Mary Woolstonecraftová – články na obhajobu žen

-          do té doby žena – stvořena z muže, dopustila se prvotního hříchu

-          1893 Nový Zéland – 1. volební právo pro ženy (u nás 1918)

-          dnes i sféra sociální a ekonomická (stejná mzda jako u mužů)

-          chtějí radikálně změnit pohled na svět – ten současný preferuje mužské hodnoty (logika, rozum, peníze)

-          politika uznání – muži musejí uznat ženský pohled na svět

    liberální feministky – přijímají soudobou společnost X chtějí rovná práva pro ženy

    sociální feministky – třídní pojetí – chtějí změnit celou společnost i zrovnoprávnit ženy

Environmentalismus

-          ochrana životního prostředí

-          změna pohledu člověka na svět → člověk musí s přírodou souznít, ne ji ovládat

-          kritika liberalismu – člověk může vše ovládnout, egoismus, industriální společnost

-          zásada subsidiarity → větší efektivita, šetrnost, zodpovědnost

-          život a přírodní prostředí mají hodnotu samy o sobě (nemusí být nijak zužitkovány)

-          ekologická daň, limity pro těžbu uhlí, vysoké spotřební daně, hledání alternativních zdrojů energie, podpora úspory energie (Zelená úsporám)