19) Demokracie a její hodnotový rozměr

-          demokracie = forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu

-          nominální definice – vláda lidu (řec. démos = lid, kratos = vláda)

-          antické Řecko (5. - 4. stol. př.n.l.) – plebiscitární demokracie (všichni se účastnili řízení státu, kromě otroků)

Vymezení demokracie

1)       vymezení zleva (Rousseau, komunismus)

-          lid vládne lidu (plebiscitární demokracie), rozhoduje se na základě obecné vůle, která se zjišťuje hlasováním

-          i přes naprostou rovnost lidí se musí vytvořit elitu, která bude stát řídit; po čase přestává sloužit a začíná vládnout a zneužívat moci → železný zákon oligarchizace (R. Michels)

2)       ideální typ (Locke, zastupitelská demokracie)

-          lid volí své zástupce (parlament), ten vytvoří vládu a zvolí prezidenta, na to všechno dohlížejí soudy

-          instituce můžou být zkorumpované!

3)       vymezení zprava (fašismus, Hobbes)

-          vládce vládne lidu (vládce ovšem nemůže ovládat všechna odvětví správy; navíc časem podlehne moci a začne jí zneužívat)

-          předreflexivní společnost – žije ze dne na den, nevzdělaná

 

Principy reálné demokracie

-          suverenita lidu ve státě

-          svobodné volby – hlasovací právo všeobecné, tajné, rovné, přímo

-          dodržování LZPS

-          právní stát, nezávislost soudní moci

-          dělba státní moci na 3 složky (zák., výk., soud.)

-          vláda většiny, respektují se práva menšin

-          decentralizovaná státní správa a samospráva

-          právo na soukromé vlastnictví

-          svobodné podnikání

-          občanská společnost = sdružení nestátních skupin a organizací, které se snaží převzít maximum státních funkcí (zdravotní pojišťovny, kulturní instituce)

-          sociální zabezpečení starých, nemocných a nezaměstnaných

-          nezávislé veřejné mínění

Formy demokracie

-          přímá – občané přímo rozhodují o pol. otázkách (v praxi referendum)

-          zastupitelská – občané volí své zástupce ← rozhodují o politice

 

-          většinová – politicky aktivní a vzdělaní občané rozhodují o veřejných otázkách; jednokolový většinový systém; cílem omezit vliv zájmových skupin na rozhodování vlády

-          konsensuální – poměrný volební systém, pluralismus, kompromisy

-          konsociační – rozdrobenost, spousta zájmových skupin, « kartel – sdružení vědecké elity (A, B, NL)

Svoboda

1)       pozitivní (svoboda k) – otevření možností k určitému jednání, dává aktivnímu člověku prostor pro seberealizaci; demokracie – svoboda slova, náboženského vyznání

2)       negativní (svoboda od) – absence vnějších přinucení, osvobození; liberalismus – svoboda od hladu, od strachu, od nedostatku…

 

1)       formální – rovnost šancí; svobody poskytované státem (možnost cestovat) jsou pro část lidí ekonomicky nedosažitelné (málo peněz)

2)       reálná – rovnost výsledků; všichni lidé by si ze své mzdy mohli užívat státem garantované svobody

Spravedlnost

1)       vyrovnávací – u případu lze určit viníka, „vyrovnat“ trestný čin na základě práva (např. ukradený majetek je vrácen, trestný čin je potrestán); rovnost šancí

2)       sociální (rozdělovací) – nelze určit viníka, je jím jakoby celá společnost (např. učitelé berou málo peněz ← nemají u soudu koho žalovat, na vině je celá společnost a její rozvržení hodnot); rovnost výsledků

Rovnost

1)       rovnost výsledků – všichni lidé by si měli být ekonomicky rovni (stejná mzda); beztřídní společnost (komunismus) – neschopný byl povýšen na úroveň schopného, zatímco schopný byl ponížen!

2)       rovnost šancí – všichni lidé mají mít stejné výchozí podmínky pro získání postavení ve společnosti a pro uplatnění v tržní soutěži; děti majetných jsou zvýhodněny!

3)       rovnost před zákonem – všichni lidé mají stejná práva a povinnosti

Kritika demokracie

-          demokracie je vláda mocenské elity ← ovládá politiku, ekonomiku, armádu

-          demokracie je vláda většiny ← vnucuje své názory menšině

-          volební proces – často nevítězí ten, kdo je nejlepší odborník, nýbrž nejpopulárnější mediální tvář

Lidská práva

-          práva fyzických osob na život a osobní svobodu; svoboda pohybu, projevu, svědomí, shromažďovací, zákaz mučení, nelidského zacházení při výkonu trestu

historie:

-          1215 Magna charta libertatum (GB) – rozhodnutí krále omezena zákonem + uznána práva poddaných (právo odvolat se proti nezákonnému uvěznění)

-          reformace – požadavek na svobodný výklad Písma, náb. svoboda

-          1776 Deklarace nezávislosti USA – Thomas Jefferson, americké osady jsou politicky i ekonomicky nezávislé na mateřské Británii, může obchodovat, s kým uzná za vhodné

-          1789 Deklarace práv člověka a občana (F) – lidé se rodí svobodní a rovní, svoboda vlastnictví, presumpce neviny, svoboda vyznání a projevu

-          1791 Bill of Rights (Listina práv) – USA – Kongres musí respektovat svobodu náb., tisku a projevu

-          1941 Franklin Delano Roosevelt – „čtyři svobody“: svoboda slova, vyznání, od nedostatku, od strachu

-          1948 Všeobecná deklarace lidských práv – právo na život, osobní bezpečnost, vlastnické právo, svoboda projevu + právo na práci, na spravedlivou odměnu, na podporu v nezaměstnanosti a ve stáří

-          1966 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech