22) Právo – základní pojmy
l právo
= soubor platných právních norem a právních pravidel, podle kterých se organizuje a řídí lidské soužití a které jsou uznávané nebo stanovené státem
- multidimenzionální fenomén → různé roviny: normativní (vytváří normy, pravidla), teleologická (všechno vede k nějakému účelu), filozofická
- právo není vázáno na stát - může existovat i beze státu, např. středověký feudalismus
Ø objektivní právo = soupis obecně závazných pravidel chování
Ø subjektivní právo = oprávnění jedince chovat se určitým způsobem (něco konat, nekonat, obdržet, požadovat)
Ø hmotné právo - stanoví, jaká práva a povinnosti komu příslušejí
Ø procesní právo - popisuje postupy, které jsou u příslušných institucí užívány
Ø přirozené právo - existuje nezávisle na státě, vytváří je společnost během vývoje
(právo na život, na bezpečí…)
Ø pozitivní právo - platné právo, dané státem
Ø veřejné právo - nadřazenost veřejné moci (státu) vůči ostatním subjektům práva
princip „Co není zákonem výslovně dovoleno, je zakázáno.“
Ø soukromé právo - založené na rovnosti účastníků
princip „Co není zakázáno, je dovoleno.“
l právní řád
= souhrn všech pramenů práva platných v určitém státě
-
|
Ø 
ústava + evropské právo
Ø zákony a zákonná opatření
Ø
|
vládní nařízení
Ø vyhlášky ministerstev
Ø vyhlášky nižších správních orgánů (kraje, obce)
1) myšlenkový celek - liší se od ostatních států
2) logický celek - mezi normami nesmějí být rozpory (na to dbá Ústavní soud)
3) normy jsou projevem jedné vůle (legislativních orgánů)
4) právní řád se neustále vyvíjí
l zákonnost, právní vědomí
Ø zákonnost (legalita) = důsledné dodržování právního řádu; právní norma musí být vydána na základě zákonem stanoveného postupu, zákonem oprávněným subjektem a v zákonem stanovené době
Ø právní vědomí = znalost práva a představy o spravedlnosti
l právní normy
- právní norma = obecné pravidlo chování
- právní předpis = konkrétní ustanovení, právní norma převedená do zákona
- tvorba právních norem = legislativa
¡ Struktura
Ø hypotéza - stanovuje podmínky, za nichž se má pravidlo realizovat + subjekty
Ø dispozice - vlastní pravidlo chování, stanovuje povinnosti a oprávnění
Ø sankce - postih za porušení normy
- implikace „jestliže H, pak D, jinak S“
¡ Druhy
Ø zavazující - něco přikazují (zaplatit daň) nebo zakazují (uzavírat kartelové dohody)
Ø opravňující - umožňující volbu způsobu chování (ve smlouvě může, ale nemusí být uvedena pokuta za její porušení)
Ø kogentní (donucující) - nepřipouštějí žádné odchylky (§52 zákoníku práce - úplný výčet důvodů, pro které lze dát výpověď zaměstnanci)
Ø dispozitivní (podpůrné) - je možnost se odchýlit, upravit jinak, v soukromém právu poměrně časté (ustanovení ObčZ i ObchZ o smlouvách → účastníci si mohou vybrat)
¡ Publikace
a) zákonných norem - ve Sbírce zákonů ČR + Sbírka mezinárodních smluv
b) podzákonných norem - ve věstnících
- derogační klauzule = zrušovací ustanovení (dosavadní předpisy se mění nebo ruší)
- novelizace norem = změny a doplňování
- ustanovení o účinnosti - „Tento zákon nabývá účinnosti dnem XY.“
¡ Platnost, účinnost a působnost
Ø platnost - předpis byl vydaný, stal se součástí právního řádu
Ø účinnost - povinnost řídit se předpisem, dodržovat jej
§ legisvakanční lhůta - období od platnosti do účinnosti prvního předpisu
Ø působnost
§ osobní - na které osoby se vztahuje (silniční daň se vztahuje na majitele motorových vozidel určených k podnikání); výsadou je imunita
§ územní - na jakém území se právo uplatňuje; dva protichůdné principy:
princip teritoriality (primární, právo působí na všechny osoby na území státu, pod jehož jurisdikcí se nacházejí),
princip personality (sekundární, užívané ve středověku; naše právo je jako batůžek, který si neseme všude s sebou ← právo vázané na osobu)
§ věcná - kterých záležitostí se týká
§ časová - doba, od kdy se předpis musí dodržovat
retroaktivita - zpětná účinnost právní normy, obecně je nežádoucí, podráží právní jistotu, ale jsou dvě formy, ve kterých se vyskytuje:
pravá retroaktivita - právní vztahy vzniklé před účinností nové právní normy se zcela řídí novou normou (zločiny proti lidskosti)
nepravá retroaktivita - právní vztahy vzniklé za platnosti práva starého se spravují tímto právem až do doby účinnosti práva nového, poté se však řídí tímto novým právem; užívá se při střetu staré a nové normy
¡ Specifické rysy právních norem
Ø závaznost - pravidlo chování je závazné
Ø formální určitost - stát uzná normy v určité právní formě ← musí být obsaženy v uznaném prameni práva (v zákoně, precedentu…)
Ø obecnost - právo platí pro všechny na území státu (princip teritoriality X personality)
l právní vztahy
= vztah mezi dvěma a více subjekty existující na základě práva a řídící se normami práva
- vyplývají z nich povinnosti a oprávnění
- právní skutečnost = okolnost, díky které setrvávají, mění se nebo ruší práva a povinnosti
Ø subjekt - účastník (FO, PO)
Ø obsah - práva a povinnosti účastníků pr.vztahu (zaplatit smluvenou částku)
Ø objekt - předmět; cíl, k němuž práva a povinnosti účastníků směřují (kupovaná věc)
l fyzické osoby
¡ 1) právní subjektivita
= způsobilost k právům a povinnostem (možnost mít práv a povinnosti)
- vzniká narozením, zaniká úmrtím nebo prohlášením za mrtvého
- i nasciturus (počaté dítě - může dědit)
¡ 2) způsobilost k právním úkonům
= způsobilost zakládat, měnit či rušit právní vztahy (uzavřít smlouvu)
- vzniká dosažením zletilosti, popř. uzavřením manželství (16)
- soud ji může ze závažných důvodů omezit nebo zrušit
- nezletilí - pouze právní úkony přiměřené rozumové vyspělosti; zákonný zástupce
l právnické osoby
= uměle vytvořené subjekty ← v právních vztazích vystupují jako lidé
- při právních úkonech zastupovány FO
- společenství osob = korporace (s.r.o., a.s., družstvo)
- společenství majetku (nadace, fondy, podniky)
- společenství PO (sdružení)
Ø založení - na základě písemné smlouvy
Ø vznik - zápisem do příslušné evidence
Ø zánik - výmazem z příslušné evidence (obchodní rejstřík)
l systém práva
= dělení práva do právních odvětví
¡ 1) veřejné - stát vystupuje jako nadřazená osoba (trestní, správní, ústavní, finanční)
¡ 2) soukromé - založené na rovnosti účastníků (občanské, rodinné, obchodní, pracovní)