09 Socializace, sociální kontrola, sociální deviace
Socializace
- proces utváření osobnosti jejím začleňováním do společnosti pro život v této společnosti
- probíhá po celý život, nejintenzivnější v dětství
- spočívá v:
1) rozvinutí druhových vlastností člověka (učíme se chodit po dvou, mluvit, oblékat…)
2) rozvinutí konkrétní přináležitosti člověka (národní, státní, církevní)
3) rozvinutí individuality člověka
- socializační činitelé = instituce a osoby, které se podílejí na socializaci:
Rodina
- rodiče, sourozenci
- pocit bezvýhradné lásky, domov
- určité tendence k chování (jedináček, benjamínek, nejstarší sourozenec…)
- zásady hygieny, stolování
- dítě se učí zdravit, děkovat, prosit, poslouchat příkazy
- získání identity = uvědomění si vlastního já → já jsem, já umím, já mám, jsem kluk / holka
Školka
- učitelé, kamarádi
- začlenění do kolektivu
- vývoj dětské hry:
nejprve si dítě hraje samo
paralelní aktivita – vnímá okolí a napodobuje je (vidí kamaráda, jak si hraje s legem, tak ho napodobuje)
asociativní hra – vyžaduje pomoc (pomáhá kamarádovi stavět si z lega, ačkoliv pomoc není nutná)
kooperativní – děti se doplňují, pomoc je nutná (hra na babu)
hra na sociální role (na prodavačku)
Škola
- dovednosti: čtení, psaní, počítání; podvádění, opisování
- respektování pravidel, povinností
- osamostatňování se
- hodnocení
- přijetí odpovědnosti
- sebeprezentace
- kooperace se spolužáky
Kategorie vrstevnických vztahů
1) velké, hromadné pospolitosti
- koncert, diskotéka, tábor
- sjednocení všech se všemi, společný zážitek
- pocit identity často podporám alkoholem!
2) konkrétní malé skupiny (podle B. M. Sugermana)
a) pozitivní mládež – vyvíjí společnou činnost – hra, sport, povídání, tanec, učení
b) pobudové – společné pobývání bez vyhraněného obsahu; velmi tolerantní, sami vyžadují toleranci; hospody, alkohol, kouření, vandalství
c) tvrdí hoši – neustálá potřeba nepřátel, vyvolávají rozruch, rvačky; potřebují si neustále něco dokazovat; přísná hierarchie („kápo“)
3) důvěrná přátelství – 2 osoby, stálost
Dospělost
- rodinný cyklus:
bezdětné partnerství / manželství
rodina s malými dětmi (matka je doma)
rodina se školními dětmi
rodina s dětmi na SŠ (VŠ) – děti se oddělují od rodiny
„prázdné hnízdo“ – děti se odstěhují
jeden partner v důchodu
- profesní dráha – začlenění do heterogenního kolektivu (různý věk)
Stáří
- důchod, samota, fyzická ochablost, nižší příjmy, ztráta sociálních kontaktů, ztráta pocitu užitečnosti, pozměněný režim dne, kritika společnosti
Resocializace
- zcela se rozpadnou vzorce chování, popřu je
- vězení, psychiatrická léčebna – instituce izolované od vnějšího světa
Bruno Bettelheim
- vězeň v Buchenwaldu, Dachau – špatná hygiena, oslabení fyzické i psychické stránky
- prováděl historickou analýzu 30. a 40. let – koncentrační tábory
- vězně rozdělil na tři kategorie:
1) staří vězni – přežili déle jak rok, došlo u nich k úplné resocializaci, zapomněli na minulost, získávají sympatie k mučitelům
2) živé mrtvoly – apatie, nezájem o svůj osud, vytěsnění reality, pouze přežívají ze dne na den
3) děti – infantilní, neperspektivní, bezprostřední
Normy
- norma = vzorec chování, který společnost vnímá jako správný
- platí pro jedince i skupiny
- mění se s místem a časem
- vytvářené společností
- často promítány do zákonů
formální – zákony
neformální – dané etiketou, zvykem…
Deviace
- odchylka od normy
negativní – norma je dobrá, odchylka od ní špatná (zákon považující krádež za trestný čin je správný, zloděj je tudíž deviantem)
pozitivní – samotná norma je špatná (konzumace alkoholu), odchylka od ní je tedy dobrá (abstinence alkoholu)
neutrální – chovám se jinak, ale není to ani lepší, ani horší než norma (psaní levou rukou)
Sociální kontrola
- mechanismus zaručující dodržování norem
- policie, soudy; školní kolektiv, rodina
- udržuje ji systém sankcí:
negativní – tresty (trestní stíhání pachatele)
pozitivní – odměny (vyznamenání prezidenta)
Tři typy deviantního chování
1) situační teorie – existují situace, kdy se jedinec zachová deviantně (přijme úplatek)
2) „kinds of peope“ teorie – deviantní chování je v lidech, nemůže za to situace
3) konjunktivní – existují situace, ve kterých jsou určití lidé schopni ¨zachovat se deviantně
Vysvětlení deviantního chování
1) biologické
- založené na prokázání biologických odlišností pachatelů
a) somatotypální teorie – tělesná konstituce, somatotypy: astenik, atletik (nejčastěji pachatelem), piknik
b) chromozomální teorie – zločinnost si neseme v genech
2) psychologické
- psychopatická osobnost ← jedná deviantně, nezná hranic X těžko zobecnitelné (ne každý deviant je psychopat a ne každý psychopat je zločinec)
3) sociologické
a) diferenciální asociace (teorie kulturního přenosu)
- deviantní chování se naučíme tam, kde vyrůstáme a kde je to zvykem (všichni kradou, nechodí do práce, nejspíš to „zdědíme“)
b) anomie jako příčina zločinu
- Durkheim: anomie = období, kdy je země na určité období bez zákonů, nemá dané normy (např. po revoluci, po válce, po zemětřesení)
- Merton: anomie = stav, kdy je velký rozdíl mezi mou sociální situací a normou danou vnější společností (např. jsem chudý X společnost staví peníze na první místo) → konflikt mezi mou sociáln situací a tlakem veřejnosti → 5 druhů reakcí:
a. konformisté – hledají konvenční cesty k dosažení majetku (dobré zaměstnání)
b. inovátoři – akceptují hodnoty, hledají alternativní (i nelegální) cesty k výdělku
c. ritualisté – stereotyp, nudní práce, líný, nechce změnu
d. odpadlíci – odmítají hodnoty (peníze na 1. místě) i cesty (bezdomovci)
e. rebelové – neakceptují hodnotu peněz a nahlas protestují (Greenpeace)
c) anomie a asociace – hl. na amerických předměstích: děti jsou vychovávány v deviantním prostředí, zároveň jsou seznámeny s tím, že když se budou snažit, musí dosáhnout svého cíle X nedosáhnou kýžených hodnot → hledají nekonvenční cesty (dealerství drog, krádeže, revolta vůči bohatším)
d) etiketizační teorie – jedince označím za špatného, on si to s sebou nese, věří tomu, pak se skutečně chová deviantně (Rom označený za zloděje)
e) racionální volba – jedinec dobře socializovaný, bohatý, spáchá deviaci kvůli nízkém riziku odhalení
f) kontrolní teorie – selhávají kontrolní mechanismy ve společnosti (policie, justice) → na zločince není vidět
Trest smrti
1) abolicionisté – proti
- člověk má právo na život
- trest smrti je legální vražda
- možnost justičního omylu
- člověk má právo dostat druhou šanci
2) mortikalisté – pro
- zneškodnění obzvlášť nebezpečných pachatelů
- právo na odplatu (Oko za oko, zub za zub)
- odstrašující vliv na potenciální pachatele