15 Politika, politologie, politický pluralismus, politické strany
- politika = správa věcí veřejných
- politologie = věda o politice
subjekty politiky (strany, hnutí, vláda)
volební systémy
mezinárodní vztahy
politická participace
pozitivní – jistá, vychází z analýzy fakt, říká, jaká politika ve skutečnosti je
normativní – plánovaná, říká, jaká by politika měla být
- nejdříve součástí filozofie (Platón, Aristoteles; Akvinský; Machiavelli, More, Campanella)
- od 19. stol. samostatná věda (USA, F)
Politický program
- cíle + taktika
1) pragmatický (účelný) - nižší, zato dostupnější cíle; za každou cenu chce být ve vládě; kompromisy
2) idealistický (etický, antipolitický) – dlouhodobý, ideální, co by mělo být
3) negativistický – neřeší problémy, pouze udržení moci
4) fundamentalistický – slepě následuje náboženství, ideologii
Politický systém, moc, autorita
- politický systém – zahrnuje všechny aktivity související s vykonáváním politiky;
prvky politického systému: volby, pol. strany a hnutí, státní orgány, orgány místní správy a samosprávy, veřejné mínění, masmédia
- moc = nástroj k realizaci vůle (i na úkor ostatních)
- autorita = legitimní moc (uznávaná)
a) tradiční – založená na tradici, dlouhodobých zvyklostech (královská moc)
b) racionální – uznáváme formálně řád, nemusíme uznávat osoby nesoucí moc (armáda)
c) charizmatická – na základě povahových vlastností
de iure – podle práva, ze zákona (ředitel je nejvyšší autoritou)
de facto – podle skutečnosti (ale hlavní slovo má asistentka)
Politická socializace a participace
- pol. socializace – uvědomujeme si jevy z oblasti politiky, politická fakta (ČR je republika a její hlavou je prezident); učíme se formovat vlastní politické postoje (koho budeme volit)
- pol. participace = účast na pol. dění
konvenční – aktivní a pasivní volební právo, petice, transparenty
nekonvenční – stříkání hesel na zdi, ničení majetku
Politické strany a politický pluralismus
- pol. pluralismus – máme na výběr z několika pol. stran; základ pro demokracii; Robert Dahl (USA) – stát jako „aréna“
Politické strany
- dobrovolné organizace, které se chtějí podílet na pol. moci
- právnické osoby
- organizační řád – stanovy
- vznikají registrací; zanikají sloučením (v koalici), rozpuštěním (Unie svobody) nebo rozhodnutím soudu (DS)
- odděleny od státu (moc zákonodárná, ne výkonná)
Funkce pol. stran
1) zprostředkovatelská – most mezi lidmi a vládou (členství ve straně, účast ve volbách, návštěva poslance)
2) integrativní – soustředění zájmů ze všech oblastí života
3) socializační – budování demokracie mezi lidmi – učení se diskusi, hledání kompromisů, uzavírání koalic na komunální úrovni, vystupování na veřejnosti…
4) mobilizační – vyzývání občanů k účasti ve volbách
5) rekrutivní – výběr pol. elit na kandidátní listiny
6) ústavní – naplnění Ústavy, zabezpečení pol. pluralismu (už tím, že existují)
Dělení politických stran
I. tradičně:
a. levice – sociální jistoty, velký stát, rovnost výsledků, kolektiv, potlačování soc. rozdílů
b. pravice – trh, podnikání, malý stát, rovnost šancí, jednotlivec, soc. stratifikace
II. podle charakteru členství:
a. masové – žádná selekce, dobrovolné členství (západní demokratické strany)
b. kádrové – silně centralizované, členství do jisté míry nedobrovolné (KSČ)
c. strany oddaných – fundamentalistické strany, slepé následování vůdce
III. podle šířky spektra problémů:
a. ideologicky úzké – extremisti
b. catch-all strany – zaměřují se na všechny části společnosti, chtějí co nejvíce voličů
Systémy politických stran
1) systém jedné strany ← má zákonný i faktický monopol ve vládnutí (komunistické státy)
2) systém dominantní strany ← již několik desetiletí je hlavní silou koalice (CDU-CSU)
3) systém dvou stran (demokrati a republikáni)
4) systém více stran:
a. tendence centrifugální – odstředivé – více stran, rozprostřeny po celém spektru, i extremisti
b. tendence centripetální – dostředivé – méně stran, více u středu, chtějí zachytit voliče-mediána
Koalice politických stran
1) vládní - « vzniká po volbách, chce získat většinu při hlasování
2) volební - « vzniká před volbami, strany chtějí získat víc voličů
3) opoziční – postup proti vládě
Financování politických stran
I. státem – výhody: omezení rizika lobbingu; nevýhody: větší zatížení státní pokladny
a. stálý příspěvek – každoročně, strany s více jak 3 % hlasů v posledních sněmovních volbách; horní hranice 10 mil. Kč
b. příspěvek na mandát – poslanec, senátor (900 000 Kč/rok), krajský zastupitel (250 000 Kč/rok)
c. náhrada volebních výdajů – více jak 1,5 % hlasů → 100 Kč / hlas
II. soukromými zdroji – dary, dědictví, stálé příspěvky členů, pronájem nemovitostí; hrozí lobbing