29) Scientistický proud filosofie 19. a 20. století
- nadšení z vědy a pokroku
- odmítá tradiční filosofii, důraz na vědu (zkušenost)
- úkolem najít metody, jak popsat svět jevů (nikoliv svět věcí o sobě)
Pozitivismus
August Comte (1798 – 1857)
- zakladatel pozitivismu – přesná analýza faktů, zkoumání světa jevů (pozitivní = smysluplný, skutečný)
1) konstatovat fakta
2) uspořádat fakta podle urč. zákonů
3) předvídat budoucí jevy – smyslem každé vědy je „vědět, abychom mohli předvídat“
- zakladatel sociologie („sociální fyzika“)
- 3 stádia vývoje lidstva: mýtické, filosofické, pozitivistické
Novopozitivismus (analytická filosofie, filosofie jazyka)
- 20. století
- pozitivismus – pouze přehled a třídění faktů
- novopozitivismus se ptá: Jak třídit fakta? ← prostřednictvím jazyka ← nástroj vědecké komunikace
- analýza vědeckého jazyka
- zájem o přírodní vědu
- logický atomismus (Russell, Wittgenstein)
- redukcionismus – i komplikované výpovědi lze redukovat na množinu atomárních výroků
Bertrand Russell (1872 – 1970)
- neutrální monismus – nelze rozhodnout, jak a zda vůbec existuje hmota a duch (idealismus vs. materialismus), k dispozici máme jen zkušenost ← musíme ji podřídit analýze
Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951)
- studium techniky, zájem o matematiku a letectví
- Russellův žák
Logicko-filosofický traktát
- cílem vymezit hranice našeho jazyka / myšlení (jazyk koresponduje s naším myšlením)
- smysl má pouze ta věta, u které lze ve světě nalézt fakt, který by potvrdil nebo vyvrátil pravdivost
- atomický výrok / elementární věta – základní stavební jednotka našeho myšlení; podává popis faktu (stavu věci), nikoliv věci samotné (např. nevidím strom, nýbrž starý křivý listnatý strom)
- úkolem přírodních věd je dát smysl atomickým výrokům → vše smysluplné může podat pouze přírodní věda; filosofie, náboženství a umění jsou nesmyslné
- „O čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet.“
Filosofické zkoumání
- opouští logický atomismus
- jazyk = soubor činností, u nichž je podstatná interpretace mluvčího
- rozumět jazykovému výrazu = umět ho aplikovat v konkrétní situaci, shodnout se s druhými na pravidlech hry
Vídeňský kruh
- skupina novopozitivistických myslitelů, od r. 1929
- logický pozitivismus
- problém smysluplnosti – které výroky mají smysl a které ne
- věta je smysluplná pouze tehdy, pokud je logicky a gramaticky správná a lze ověřit její pravdivost = verifikovat
- R. Carnap, M. Schlick, O. Neurath, P. Frank
Rudolf Carnap (1891 – 1970)
- 1931-36 žil v Praze, pak v USA
Logická syntax jazyka
- protokolární věty – přímé záznamy pozorování, jedině tyto věty lze verifikovat
- úkolem převést vše na fyzikální vlastnosti těles, převést vědecký jazyk na fyzikální jazyk:
„Na stole leží kniha.“ → „X v daném čase T pozoruje fenomén P na místě L.“
Filosofie přirozeného jazyka (lingvistická analýza)
- 50. léta 20. stol. na anglickém Oxfordu → Oxfordská škola
- Austin, Ayer, Ryle, Searle, Strawson
- jazyk = komplexní činnost, jež má své sociální a historické podmínky; forma sociálního jednání
- význam jazykového výroku tedy nelze zachytit na základě strohých faktů, je třeba počítat i s mimojazykovými souvislostmi ← postoje záměry (např. Řekne-li milenka svému milenci větu „Zítra přijdu“, motivuje to milence k tomu, aby se na ni těšil a například koupil květinu. Uslyší-li však stejnou větu podezřelý od policisty, přiměje ho to k útěku.)
Filosofie vědy
- moderní specifická filosofická disciplína; vznikla na půdě Vídeňského kruhu
- příčiny vzniku:
1) novopozitivistické úsilí o jednotnou vědu
2) změny ve fyzice – Newton nahrazen Einsteinem, fyzika přestává být názorná
3) námitky proti vědě ← stává se nesrozumitelnou prostým lidem
- Vídeňský kruh, Thomas Samuel Kuhn, Paul Karl Feyerabend, Karl Raimund Popper
- empirismus – zákl. vědy je pozorování, experiment
- induktivismus – propojováním dat se z báze (zkušenosti) pomocí indukce buduje teorie
- verifikační kritérium – výroky musí být smysluplné, vědecké znamená ověřitelné
- kumulativismus – shromažďování dalších poznatků← nevytvoří novou teorii, pouze obohatí tu stávající
Karl Raimund Popper (1902 – 1994)
- rakouský filosof
- kritika novopozitivismu
Logika zkoumání
Otevřená společnost a její nepřátelé
- věda založena na indukci, ještě před empirií ale existuje hypotéza (předpoklad, jak naše poznání dopadne) → pravdivost vědecké teorie tedy nelze dokazovat, ale jen empiricky testovat
- falzifikace = vyvrácení pravdivosti, opak verifikace
- vědecké poznání = otevřené, nedogmatické, schopné korekcí
- společnost:
uzavřená – ideologie (vláda ve státě) lpí na své pravdě a odmítá svou falzifikaci (likviduje opozici)
otevřená – nelpí na jediné pravdě, funguje demokratický systém kontroly vládní moci ← umožňuje svou falzifikaci