29) Scientistický proud filosofie 19. a 20. století

-          nadšení z vědy a pokroku

-          odmítá tradiční filosofii, důraz na vědu (zkušenost)

-          úkolem najít metody, jak popsat svět jevů (nikoliv svět věcí o sobě)

Pozitivismus

August Comte (1798 – 1857)

-          zakladatel pozitivismu – přesná analýza faktů, zkoumání světa jevů (pozitivní = smysluplný, skutečný)

1)       konstatovat fakta

2)       uspořádat fakta podle urč. zákonů

3)       předvídat budoucí jevy – smyslem každé vědy je „vědět, abychom mohli předvídat“

-          zakladatel sociologie („sociální fyzika“)

-          3 stádia vývoje lidstva: mýtické, filosofické, pozitivistické

Novopozitivismus (analytická filosofie, filosofie jazyka)

-          20. století

-          pozitivismus – pouze přehled a třídění faktů

-          novopozitivismus se ptá: Jak třídit fakta? ← prostřednictvím jazyka ← nástroj vědecké komunikace

-          analýza vědeckého jazyka

-          zájem o přírodní vědu

-          logický atomismus (Russell, Wittgenstein)

-          redukcionismus – i komplikované výpovědi lze redukovat na množinu atomárních výroků

Bertrand Russell (1872 – 1970)

-          neutrální monismus – nelze rozhodnout, jak a zda vůbec existuje hmota a duch (idealismus vs. materialismus), k dispozici máme jen zkušenost ← musíme ji podřídit analýze

Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951)

-          studium techniky, zájem o matematiku a letectví

-          Russellův žák

    Logicko-filosofický traktát

-          cílem vymezit hranice našeho jazyka / myšlení (jazyk koresponduje s naším myšlením)

-          smysl má pouze ta věta, u které lze ve světě nalézt fakt, který by potvrdil nebo vyvrátil pravdivost

-          atomický výrok / elementární věta – základní stavební jednotka našeho myšlení; podává popis faktu (stavu věci), nikoliv věci samotné (např. nevidím strom, nýbrž starý křivý listnatý strom)

-          úkolem přírodních věd je dát smysl atomickým výrokům → vše smysluplné může podat pouze přírodní věda; filosofie, náboženství a umění jsou nesmyslné

-          „O čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet.“

    Filosofické zkoumání

-          opouští logický atomismus

-          jazyk = soubor činností, u nichž je podstatná interpretace mluvčího

-          rozumět jazykovému výrazu = umět ho aplikovat v konkrétní situaci, shodnout se s druhými na pravidlech hry

Vídeňský kruh

-          skupina novopozitivistických myslitelů, od r. 1929

-          logický pozitivismus

-          problém smysluplnosti – které výroky mají smysl a které ne

-          věta je smysluplná pouze tehdy, pokud je logicky a gramaticky správná a lze ověřit její pravdivost = verifikovat

-          R. Carnap, M. Schlick, O. Neurath, P. Frank

Rudolf Carnap (1891 – 1970)

-          1931-36 žil v Praze, pak v USA

    Logická syntax jazyka

-          protokolární věty – přímé záznamy pozorování, jedině tyto věty lze verifikovat

-          úkolem převést vše na fyzikální vlastnosti těles, převést vědecký jazyk na fyzikální jazyk:

„Na stole leží kniha.“ → „X v daném čase T pozoruje fenomén P na místě L.“

Filosofie přirozeného jazyka (lingvistická analýza)

-          50. léta 20. stol. na anglickém Oxfordu → Oxfordská škola

-          Austin, Ayer, Ryle, Searle, Strawson

-          jazyk = komplexní činnost, jež má své sociální a historické podmínky; forma sociálního jednání

-          význam jazykového výroku tedy nelze zachytit na základě strohých faktů, je třeba počítat i s mimojazykovými souvislostmi ← postoje záměry (např. Řekne-li milenka svému milenci větu „Zítra přijdu“, motivuje to milence k tomu, aby se na ni těšil a například koupil květinu. Uslyší-li však stejnou větu podezřelý od policisty, přiměje ho to k útěku.)

Filosofie vědy

-          moderní specifická filosofická disciplína; vznikla na půdě Vídeňského kruhu

-          příčiny vzniku:

1)       novopozitivistické úsilí o jednotnou vědu

2)       změny ve fyzice – Newton nahrazen Einsteinem, fyzika přestává být názorná

3)       námitky proti vědě ← stává se nesrozumitelnou prostým lidem

-          Vídeňský kruh, Thomas Samuel Kuhn, Paul Karl Feyerabend, Karl Raimund Popper

-          empirismus – zákl. vědy je pozorování, experiment

-          induktivismus – propojováním dat se z báze (zkušenosti) pomocí indukce buduje teorie

-          verifikační kritérium – výroky musí být smysluplné, vědecké znamená ověřitelné

-          kumulativismus – shromažďování dalších poznatků← nevytvoří novou teorii, pouze obohatí tu stávající

Karl Raimund Popper (1902 – 1994)

-          rakouský filosof

-          kritika novopozitivismu

    Logika zkoumání

    Otevřená společnost a její nepřátelé

-          věda založena na indukci, ještě před empirií ale existuje hypotéza (předpoklad, jak naše poznání dopadne) → pravdivost vědecké teorie tedy nelze dokazovat, ale jen empiricky testovat

-          falzifikace = vyvrácení pravdivosti, opak verifikace

-          vědecké poznání = otevřené, nedogmatické, schopné korekcí

-          společnost:

    uzavřená – ideologie (vláda ve státě) lpí na své pravdě a odmítá svou falzifikaci (likviduje opozici)

    otevřená – nelpí na jediné pravdě, funguje demokratický systém kontroly vládní moci ← umožňuje svou falzifikaci