05 Sociální psychologie :: Výpisky do ZSV

Úvod > 05 Sociální psychologie

Socializace

- proces utváření osobnosti jejím začleňováním do společnosti pro život v této společnosti

- probíhá po celý život, nejintenzivnější v dětství

- spočívá v:

1) rozvinutí druhových vlastností člověka (učíme se chodit po dvou, mluvit, oblékat…)

2) rozvinutí konkrétní přináležitosti člověka (národní, státní, církevní)

3) rozvinutí individuality člověka

- socializační činitelé = instituce a osoby, které se podílejí na socializaci: rodina, školka, škola, vrstevníci, pracovní kolektiv…

→ více viz v otázce č.9

Interakce a komunikace

- interakce = vzájemné působení

- komunikace = předávání informací

jednosměrná A→B (frontální výklad učitele)

dvousměrná A↔B (diskuse)

masová (TV, rozhlas, Internet)

Druhy komunikací

1) verbální X neverbální

- verbální – slovní

- neverbální – mimoslovní („řeč těla“)

- smíšená – př. „To jste mě potěšil.“ – složka verbální i neverbální (mění význam sdělení – vážný, nebo ironický)

- prostředky neverbální komunikace:

mimika, gestikulace (mluva rukou)

proximita – tělesné přiblížení se či oddálení

tělesný postoj – sklon hlavy, nakročení, umístění rukou, natočení se nebo odvrácení

přímý dotyk – pohlazení, podání ruky

pohledy

úprava zevnějšku

paralingvistické znaky – melodie, důraz, pomlky, plynulost

2) symetrická X asymetrická

- symetrická – dva komunikanti na stejné úrovni

- asymetrická – způsobená rozdílným:

věkem (starší, zkušenější X mladší, naivnější)

vzděláním (profesor X student)

expertností (odborník X laik)

sociálním postavením (nadřízený X podřízený)

3) soutěživá X spolupracující

- soutěživá – např. dva žáci chtějí u tabule dosáhnout co nejlepších výsledků, soutěží spolu

- spolupracující – např. dva žáci přemlouvají v kabinetu učitele, aby odložil písemku, spolupracují spolu

- smíšená – kooperativně-kompetetivní forma interakce – např. hráči hokejového družstva navzájem spolupracují, ale společně soupeří s jiným družstvem

4) harmonická X konfliktní

- harmonická – vede k souladu zájmů, uspokojení potřeb

- konfliktní – disharmonie, rozepře, vzájemné napadání, hádky

5) formální X neformální

- formální – city ustupují do pozadí, nadosobní hledisko (příkazy na vojně, v nemocnici na sále)

- neformální – projevujeme vzájemné sympatie a antipatie, osobní hledisko

Účinky komunikace

- komunikace probíhá v komunikačních řetězcích (jeden řekne něco druhému, ten to řekne třetímu, ten nazpátek odpovídá prvnímu)

- komunikační šum = chyba při přenosu informace

- komunikační spirála

sestupná – učitel si zasedne na žáka, který se učí dobře, ale učitel ho znervózňuje a podceňuje → žák začne panikařit a skutečně podává výsledky, jaké učitel čekal

vzestupná – učitel žákovi nadržuje, dává ho za vzor všem ostatním → žák ucítí motivaci, snaží se, předvádí výsledky, jaké od něj učitel očekával

Sociální percepce

- poznávání člověka člověkem

- ne vždy objektivní, objevují se různé chyby v sociální percepci:

- haló efekt – klademe velký důraz na první dojem, následující informace potlačujeme, ignorujeme (nový člověk přijde do kolektivu v otrhaných teplácích, všichni si ho zapamatují jako vidláka, těžko s tím už něco udělá)

- efekt novosti – nejvíc si všímáme poslední (nejnovější) informace (v různých hodnoceních proto nejprve uvádíme zápory a poté až klady)

- efekt shovívavosti – lépe hodnotíme ty lidi, k nimž máme vřelý vztah

- chyba centrální tendence – při pozorování a hodnocení se vyhýbáme extrémním hodnotám

- chyba blízkosti – časová nebo prostorová blízkost vede k analogickému posuzování (lidem, kteří patří k určité skupině, v níž se cítíme dobře, přisuzujeme podobné pozitivní vlastnosti)

- předsudky – předpojatost vůči pohlaví, rase, národnosti…

- projekce – pozorovatel promítá do pozorované osoby svoje vlastnosti a prožitky (jsem zapálený sportovec → lépe hodnotím lidi, kteří sportují)

- očekávání (učitel vyzkouší žáka-jedničkáře, který se tentokrát na látku ani nepodíval; učitel mu přesto nadržuje, protože od něj očekává tradičně dobrý výsledek)